Uplynulo devět dlouhých let
Kdo bude vítěz letos?
NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
Nejlepší:
Tablo
- Školní
časopis na webu -
Školní webové
stránky -
Třídní
stránky -
Profesorské
stránky
Sedím nad sešitem, držím průpisku v ruce a vzpomínám, co jsem za těch devět let prožil. Když se řekne „devět let“, tak si každý představí hrozně dlouhou dobu. V podstatě je to asi 3000 školních dnů, a to není málo. Přesto ta „hrozně dlouhá doba“ utekla jak voda.
Svůj první den ve škole si vzpomínám jen mlhavě, ale přesto se pokusím zalovit ve své paměti a něco napsat. Bylo to asi tak; 1. září 1992 roku jsem vešel do takové žluté budovy. Já a otec jsme se seznámili s naší paní učitelkou Rajskou a se svou třídou.Pak bylo celoškolní uvítání prvňáčků, to znamená nás. Potom celá naše malá třída prožila první hodinu bez rodičů, jen s učitelkou. Jak hodina probíhala, to si už nevzpomínám, ale další věc, na kterou rád myslím byl náš školní výlet v osmé třídě.
Bylo to nedávno, prakticky na počátku deváté třídy, protože jsme se v osmé třídě tak hodně učili, že nám na výlet nezbyl čas. Jeli jsme s osmou třídou do Moravského Krasu. Už v autobuse byla super nálada, hráli jsme na kytaru, zpívali nejrůznější písničky a vyprávěli si vtipy a veselé historky. Když jsme dojeli, byly asi tři hodiny odpoledne, šli jsme navštívit jeskyni krasového původu, která se nacházela asi 3 km od našeho ubytování. Večer udělali jsme si diskotéku, hráli jsme různé hry a náramně jsme se bavili. Druhý den jsme ještě navštívili propast Macochu, půjčili jsme si vodní kola a přeplavali jsme na nich vodní nádrž, která se nacházela hned vedle naších chatek. Večer jsme nechtíc odjeli domů.
Nejčerstvěji v paměti mám přijímací zkoušky na střední školu. Po velkých přípravách jsme já a pár mých spolužáku dělali přijímací zkoušky na gymnázium. Probíhalo to takhle. Nejdřív všichni žáci, kteří šli ke zkouškám, se sešli ve velkém sále, kde je uvítal ředitel pan Kufa. Potom se zjistila přítomnost žáku a šlo se psát. Jako první jsme psali úlohy z polského jazyka, pak z matematiky. Když jsme čekali na výsledky, dostali jsme hrozný hlad, proto jsme si šli koupit něco k snědku. Jak jsme se dověděli, že všichni přijímací zkoušky udělali, jeli jsme z ohromnou radostí domů. Byl to velký krok v mém životě.
Budu už končit, protože kdybych chtěl všechno co jsem na základní škole ve Vendryni prožil napsat, nestačilo by mi v tomto 100-listovým sešitě místa. Stačí když to všechno shrnu do jedné věty: „Bylo to krásné“.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát